Domů
Doprava
Průmysl
Zdravotnictví
Veřejná správa
Ekonomika
Věda a technologie

Co je umělá inteligence: Jasně a stručně

Umělá inteligence je aktuálně jedním z nejčastěji používaných pojmů. O co přesně jde a jak funguje? Co nám přinese a čím nás ohrozí?

Umělá inteligence má mnohé společné s inteligencí lidskou - v mnohém se ale liší. Protože lze očekávat, že bude v našich životech hrát stále významnější roli - a mnohé z nás zřejmě nahradí v jejich práci, a to lépe a levněji, stojí za to se na ní podívat blíže.

Umělá inteligence (označovaná také zkratou AI - artificial intelligence) je vlastnost systémů vytvořených člověkem, která jim dává schopnost učit se. Počítačové systémy tak napodobují lidskou inteligenci. Umělá inteligence je vlastně simulací inteligentního chování na základě předdefinovaných nebo naučených příkladů správného chování. Lze ji tedy vytvořit dvěma základními způsoby: Za prvé tak, že stroj přímo naprogramujeme, jak se zachovat - například uhnout, pokud jeho senzor zaznamená pohyb nějakého objektu jeho směrem. Nebo za druhé tak, že ho chování naučíme příkladem - v předchozí situaci bychom tedy vypustili nějaký objekt proti stroji a uhnuli s tím - a tuto situaci bychom několikrát zopakovali, dokud by se stroj nenaučil, že uhnout je správnou reakcí na objekt pohybující se proti němu.

Jak funguje umělá inteligence? Počítačový systém  rozpoznává své okolí pomocí kamer a senzorů, případně může dostat již dříve pořízená data - o svém okolí nebo o jakýchkoli jevech. Systém pak odhaluje v těchto kontextových datech souvislosti a učí se z nich vhodné reakci. Například systém AI v autě se takto naučí rozpoznat chodce na chodníku, vypočítat pravděpodobnost, že tento chodec vkročí na silnici, a pokud je třeba, zahájit potřebný úhybný manévr.

Co je hluboké učení? Hluboké učení je kategorií strojového učení a základem moderní umělé inteligence. Využívá takzvané neuronové sítě, což je, zjednodušeně řečeno, vícevrstvá síť umělých neuronů, jejímž vstupem jsou nějaká data. Neurony v této síti reagují na data, která se k nim dostanou, změnou svého stavu - a tím se síť učí. Stroje používají hluboké učení k získání znalostí a zkušeností z různých událostí. Typické každodenně používané aplikace hlubokého učení dnes zahrnují třeba rozpoznávání řeči ve smartphonech nebo rozpoznávání dopravních značek ve vozidlech.

Jaký je rozdíl mezi umělou inteligencí a počítačovými algoritmy? Algoritmus je pravidlo, jež je vyjádřené v programovacím jazyce a sestává z řady instrukcí, které řeší konkrétní úkoly. Umělá inteligence se často realizuje prostřednictvím takových pravidel - algoritmů. Algoritmus však není automaticky příkladem umělá inteligence, protože existují i velmi jednoduché algoritmy - například pro blikání kontrolky na počítači. To tedy samozřejmě není umělá inteligence.

Jaké jsou výhody umělé inteligence pro lidi? Mezi příklady využití umělé inteligence v praxi patří automatizace v oblasti řízení automobilů, rozpoznávání řeči nebo překlady textu mezi různými jazyky. Jízdní asistenti v automobilech dnes běžně pomáhají předcházet nehodám. Umělá inteligence v průmyslu umožňuje robotům naučit se, co je třeba udělat, a spolupracovat s dalšími roboty nebo s člověkem. Tento postup přitom bývá daleko rychlejší a levnější, než klasicky používané programování strojů.

Má stroj s umělou inteligencí vědomí? Podle všech poznatků, které dnes máme k dispozici, je vědomí aktuálně omezeno pouze na vybrané skupiny živých tvorů. Zatím přesně nevíme, za jakých podmínek vzniká, proto ani nelze stoprocentně odhadnout, kdy a jak případně lze vytvořit umělé vědomí. Umělá inteligence se, jak vyplývá z výše uvedeného, bez vědomí sama sebe při řadě běžných činností obejde. Lze však předpokládat, že pokud budeme od umělé inteligence vyžadovat náročnější činnosti - typicky třeba kreativní a pokročilou výzkumnou práci, bez vědomí a vnitřní motivace se to neobejde. Zatím se však zdá, že vznik strojů s vědomím je ještě daleko.

Představuje umělá inteligence nějaké nebezpečí? Umělá inteligence, stejně jako ostatní lidské vynálezy, s sebou určitá nebezpečí přináší. Jedním z rizik je její zneužití. Umělá inteligence, stejně jako lidská inteligence, dokáže dělat jak věci pozitivní, tak negativní. Lze tedy pochpitelně naučit stroj s touto inteligencí například i ničit nebo zabíjet. Dalším rizikem je využití strojů s nedostatečně kvalitní umělou inteligencí, které pak mohou - jako jakékoli jiné vadné stroje - napáchat škody. A konečně v případě vzniku umělé inteligence s vědomím nelze ani odhadnout, jaké motivace taková umělá inteligence bude mít. Pokud by měla v rukou odpovídající prostředky (například pro řízení infrastruktury měst, obranu apod.), nelze vyloučit ani její snahu o zničení lidstva. Ale jak už bylo zmíněno výše, tento scénář, jakkoli není nereálný, aktuálně s největší pravděpodobností není na pořadu dne.

Co můžeme od umělé inteligence očekávat v blízké budoucnosti? Umělá inteligence začne pravděpodobně v nejbližším desetiletí rychle nahrazovat člověka v činnostech, jako je řízení automobilů, rutinní práce ve výrobě a ve skladech nebo při vybraných intelektuálních činnostech, kam zaměří vývojáři systémů s umělou inteligencí své zdroje - typicky třeba v překladech textů mezi jazyky je v posledních letech patrný ohromný skok kupředu. V zásadě lze konstatovat, že umělá inteligence může člověka postupně nahradit při drtivé většině dnešních pracovních činností - pokud to bude ekonomicky výhodné a z hlediska lidí přijatelné.

(Foto: Geralt, Pixabay)

(7/2017)

Okomentujte tento článek na naší stránce na Facebooku. Nebo tam přidejte i svou vizi Česka 21. století. Nebo nám ji třeba pošlete...


Bude vás také zajímat:

Tesla Semi: Revoluční elektrické kamiony přicházejí

Elektrický tahač Semi představila společnost Tesla. Do přepravy zboží přináší revoluční novinky. (11/2017)

Coboty nahradí nové zaměstnance ve firmách

Kolaborativní roboty, takzvané coboty, výrazně zvyšují produktivitu lidských pracovníků. Stačí jich tak méně. (11/2017)
©2017 VizeX.cz
Provozovatel: Bispiral, s.r.o. | O nás | Pravidla webu VizeX.cz a ochrana soukromí | RSS
Tweet