Domů
Doprava
Průmysl
Zdravotnictví
Veřejná správa
Ekonomika
Věda a technologie

Digitální zdravotnictví: Pacienti, lékaři a stroje

Potvrzuje se velký růst využívání digitálních technologií ve zdravotnictví, zejména nositelné elektroniky a aplikací pro mobily a tablety

Podle nového průzkumu společnosti Accenture se rostoucí poptávka spotřebitelů po zdravotních službách na digitální bázi odráží v novém modelu péče, ve kterém pacienti a stroje spolupracují s lékaři jako součást týmu poskytujícího zdravotní péči.

Průzkum mezi 2 301 americkými konzumenty zdravotní péče ukazuje, že dnešní lidé stále více přijímají stroje jako její součást – od umělé inteligence až po virtuální lékaře a diagnostiku prováděnou z domova. Stroje hrají v celkové zdravotní péči stále větší roli. Například jeden z pěti respondentů (19 %) uvedl, že již někdy využil zdravotnické služby řízené AI, a většina respondentů prohlásila, že bude pravděpodobně používat lékařské služby využívající AI, jako je diagnostika prováděná z domova (uvedlo 66 % respondentů), virtuální zdravotní asistenti (61 %) a virtuální zdravotní sestry, které budou doma sledovat jejich zdravotní stav, užívání léků a vitální funkce (55 %).

„Lidé jsou vedeni zkušenostmi mimo zdravotnictví, a proto rostou očekávání ohledně používání digitálních technologií, které budou mít kontrolu nad jejich zdravotními a pečovatelskými službami,“ říká doktor Kaveh Safavi, který v Accenture řídí globální divizi pro služby firmám a organizacím z oblasti zdravotnictví. „Využívání digitálních technologií tímto způsobem posílí lidský faktor, zajistí lékařům více volného času a pomůže personalizovat pečovatelské služby tak, aby nad nimi měli pacienti kontrolu.“

Samoobslužné digitální zdravotnictví

Výsledky průzkumu také ukazují, že lidé stále více využívají samoobslužné digitální nástroje pro sledování svého zdravotního stavu. Používání mobilních aplikací se například za poslední čtyři roky ztrojnásobilo, z 16 % v roce 2014 na dnešních 48 %. V případě pacientských portálů více než čtyři z 10 respondentů (44 %) uvedli, že se v minulém roce přihlásili do systému Elektronických zdravotních záznamů. Hlavně proto, aby získali informace o výsledcích laboratorních a krevních testů (67 % z těch, kteří se do systému v minulém roce přihlásili), dále aby si prohlédli záznamy lékaře týkající se jejich lékařských návštěv (55 %), a aby prošli svou historii receptů (41 %).

Podobně je to i u nositelné elektroniky - její použití se za poslední čtyři roky téměř zečtyřnásobilo, z 9 % v roce 2014 na dnešních 33 %. Téměř tři čtvrtiny spotřebitelů vidí nositelnou elektroniku – jako například přístroje monitorující hladinu glukózy, srdeční frekvenci, fyzickou aktivitu a spánek – jako přínosné pro pochopení svého zdravotního stavu (75 %), pomocníky v péči o své zdraví (73 %) a v monitorování zdraví svých blízkých (73 %).

„Čím lépe bude péče díky používání nositelné elektroniky a chytrých technologií přizpůsobená potřebám pacientů, tím otevřenější budou ve sdílení osobních zdravotních údajů, které tyto nástroje shromažďují,“ uvedl Safavi.

90 % účastníků průzkumu například uvedlo, že jsou ochotni sdílet své osobní údaje se svým lékařem a 88 % se zdravotní sestrou nebo jiným zdravotnickým odborníkem. Kromě toho se procentní podíl spotřebitelů přístupných sdílet se svou pojišťovnou osobní údaje shromážděné z nositelné elektroniky za poslední rok zvýšil z 63 % v roce 2016 na dnešních 72 %. Lidé jsou také ochotnější sdílet takové údaje s online komunitami nebo jinými uživateli aplikací (47 % v porovnání s 38 % v roce 2016). O něco méně respondentů připustilo sdílení zdravotních údajů se zaměstnavateli (38 %) a s vládními úřady 41 %.

Průzkum též zjistil, že lidé více využívají výhod virtuálních služeb:

Jedna čtvrtina (25 %) respondentů uvedla, že v minulém roce využila virtuální pečovatelské služby, což je více než v minulém roce (21 %). Kromě toho jeden ze šesti (16 %) dotazovaných řekl, že se účastní zdravotních konzultací na dálku (12 % v roce 2016) a 14 % se účastní vzdáleného monitorování (9 % v roce 2016).

Tři čtvrtiny (74 %) respondentů uvedly, že jsou spokojeni s virtuální péčí, kterou dostali, a téměř polovina (47 %) uvedla, že pokud by měli na výběr, preferovali by virtuální návštěvu lékaře, jestliže by byla uskutečněna dříve než osobní návštěva.

Více než polovina (54 %) respondentů průzkumu řekla, že si myslí, že virtuální péče sníží pacientům náklady na zdravotní péči a 43 % uvedlo, že se jim líbí včasná péče, kterou virtuální technologie poskytuje.

Většina respondentů by využívala široké spektrum služeb virtuální péče, od e-lékařských návštěv po diagnózu a skupinovou terapii. Téměř tři čtvrtiny (73 %) respondentů například uvedly, že by využívali virtuální péči v pozdních hodinách a o víkendu, tedy mimo běžnou pracovní dobu. 71 % by virtuální péči využilo pro poučení o konkrétním zdravotním problému a dvě třetiny (65 %) by virtuální péči využili jako follow-up po osobní návštěvě lékaře. Většina respondentů by využila i řadu dalších služeb virtuální péče, včetně diskuze s lékařskými odborníky o konkrétních zdravotních problémech (uvedlo 73 % respondentů), jako následnou péči po pobytu v nemocnici (62 %), při návštěvě rodinného příslušníka u lékaře (59 %) a při vyšetření zdravotního stavu, který není akutní (57 %).

V České republice je ovšem digitalizace zdravotnictví bohužel zatím stále v plenkách a vedou se tu zdlouhavé diskuse i o tak samozřejmých (pro člověka 21. století) věcech, jako jsou digitální neschopenky nebo digitální recepty. V takovém prostředí má zdravotnictví bohužel tendenci k velkým neefektivitám a zanedbáním možných přínosů daleko pokročilejších technologií, jako je třeba právě umělá inteligence.

(Foto: Pixabay)

(5/2018)

Okomentujte tento článek na naší stránce na Facebooku. Nebo tam přidejte i svou vizi Česka 21. století. Nebo nám ji třeba pošlete...


Bude vás také zajímat:

Bankéři budoucnosti: Smíšená realita a univerzální služby

HSBC předpovídá šest nových pracovních pozic v bankovnictví, jejichž jména vás pravděpodobně překvapí. (7/2018)

Kaspersky Lab: Chytrá auta jsou zranitelná

Do chytrých aut lze propašovat škodlivý software a působit škody. Situace se může zhoršovat. (7/2018)
©2017-2018 VizeX.cz
Provozovatel: Bispiral, s.r.o. | O nás | Pravidla webu VizeX.cz a ochrana soukromí | RSS
Tweet