Domů
Doprava
Průmysl
Zdravotnictví
Veřejná správa
Ekonomika
Věda a technologie

Ekonomika 21. století: příležitosti i rizika

Pokud za lidi budou pracovat zdroje, stane se nepodmíněný příjem pro každého nezbytností? A opravdu se světová ekonomika může vydat tímto směrem?

Budou muset ještě za padesát let lidé pracovat, nebo už všechnu práci zvládnou stroje? Budou lidé jednou žít tak dlouho, že se důchodový věk bude muset posunout za stovku? Unesou ekonomiky zemí vzrůstající náklady na zdravotní péči o stárnoucí populaci? To je jen několik z řady otázek týkajících se naší ekonomické budoucnosti. Mnohé z nich spolu přitom velmi úzce souvisí.

Zásadní otázkou je, jak to bude s prací, jakmile začnou být lidé masově nahrazováni roboty. Jedna skupina vizionářů odhaduje, že nás technologie o práci připraví, druhá tvrdí, že vznikne srovnatelný počet nových pracovních míst. Lidé budou mít zřejmě ještě dlouho výraznou roli v tvůrčích činnostech, a to včetně činností souvisejících s dalším technologickým vývojem. Lepší vzdělávání přitom může usnadnit kreativní práci, ať už v oblasti zábavy, umění nebo vědeckého výzkumu, kam zatím stroje nepronikají.

S pracovním trhem pak vlastně souvisejí všechny další důležité ekonomické otázky: Jak to bude s důchody? Jak to bude s hrazením zdravotní péče? Co všechno si běžný obyvatel bude moci dovolit?

Kdy lidskou práci převezmou stroje

Podle nedávno publikovaného průzkumu odborníků z Oxfordské a Yaleovy univerzity lze očekávat, že umělá inteligence zvládne řadu činností, které nyní provádějí lidé, už během příštích deseti let. Konkrétně zmiňují třeba překlady mezi jazyky (v roce 2024), psaní středoškolských esejí (2026) nebo řízení nákladních automobilů (2027). Práci v maloobchodě prý stroje lépe zastanou v roce 2031, bestseller lépe napíšou v roce 2049 a práci chirurga v roce 2053. Podle průzkumu existuje 50% šance, že umělá inteligence zvládne všechny činnosti lépe než člověk během 45 let a že bude možné automatizovat všechnu lidskou práci během 120 let. Dodejme, že průzkum byl prováděn mezi odborníky na strojové učení a že ti z Asie odhadovali výrazně rychlejší úspěch strojů a umělé inteligence než ti ze Severní Ameriky.

Umělá inteligence a roboty se budou bezpochyby postupně prosazovat jak v průmyslu, tak ve službách, jak v manuálních, tak v kancelářských pracích. V průmyslu jsou roboty již nyní stále běžnější. V oblasti služeb může být příkladem třeba společnost McDonald's, která právě testuje plně automatické restaurace, kde vše od objednání po přípravu a výdej jídla zajistí počítače a roboty. Důvod je zřejmý: Zaměstnanci vyžadují stále vyšší mzdy, ale zákazníci jsou nespokojení, mají-li platit vyšší ceny. Jedinou možnou odpovědí - nejen u McDonald's - tak do budoucna zřejmě budou právě stroje.

I Česko se připravuje na práci strojů

I česká vláda se na dopady změn připravuje. V nedávno zveřejněné studii vlády ČR nazvané „Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU“ se uvádí, že proces vzniku a zániku pracovních míst v ČR v souvislosti s technologickým vývojem se týká stovek tisíc pracovních míst ročně. Ve střednědobém horizontu je pak ohroženo asi 700 000 pracovních míst, reálně lze zřejmě očekávat vznik cca 300 000 míst nových.

Problémem je podle studie nerovnoměrné rozložení rizika. Digitalizace představuje menší riziko a větší přínosy pro vyspělejší regiony a lépe placené profese, negativní dopady má naopak pro málo vyspělé regiony a obyvatele s nižšími příjmy, a to jak v rámci EU, tak v ČR. Pokud se nepodaří méně vyspělé regiony již nyní posunout kupředu, problém se bude s časem stále zvětšovat. Nutností je také zlepšit vzdělávání.

A jaké jsou podle studie nejvíce ohrožené profese? Na prvních místech se nacházejí úředníci specializovaní na zpracování číselných údajů, všeobecní administrativní pracovníci, řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních), pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek, kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a v příbuzných oblastech nebo kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci. Ohroženi jsou ale třeba i montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pracovníci s odpady.

Mezi nejméně ohrožené profese pak patří řídící obecně řídící pracovníci, lékaři (kromě zubních lékařů) a všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací. Málo ohroženi jsou i učitelé na vysokých a vyšších odborných školách, specialisté v oblasti zdravotnictví nebo v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací. Největší přínos pak má mít digitalizace pro specialisty v oblasti databází a počítačových sítí, pro řídící pracovníky v oblasti informačních a komunikačních technologií, pro analytiky a vývojáře softwaru a počítačových aplikací nebo pro specialisty v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací.

Zaručený příjem, roboty a daně

Jak lze řešit problém chybějících pracovních míst? Záleží na rychlosti jejich úbytku, ale i na demografickém vývoji. To jsou veličiny, které lze jen velmi hrubě odhadovat.

Jedním z navrhovaných řešení je vznik takzvaného zaručeného příjmu označovaného i jako nepodmíněný základní příjem. Ten by dostával každý člověk bez ohledu na to, zda pracuje nebo ne. Tento příjem by nahradil veškeré sociální dávky, čímž by mimo jiné došlo k významným úsporám na aparátu, který je rozděluje (a ano, úbytku dalších pracovních míst). S nepodmíněným základním příjmem se již na několika místech světa experimentuje.

Někteří odborníci upozorňují, že problémem zániku pracovních míst je nejen zánik zdroje obživy, ale také chybějící „naplnění“ života. Zaměstnání je totiž tím, co nás do značné míry definuje a umožňuje tvořit nějakou hodnotu. Tady už je hledání řešení obtížnější a v současnosti lze jen těžko odhadovat, jaké dopady volnost daná nepodmíněným příjmem ovlivní chování lidí. Kolik z nich bude schopno svůj život něčím naplnit - a čím?

Je rovněž zřejmé, že s klesajícím významem lidské práce dojde zřejmě k rychlejšímu přesunu bohatství od pracující vrstvy k vlastníkům kapitálu. Vzhledem k tomu, že například výše zmíněný základní příjem bude třeba nějak financovat, lze očekávat i zásadní proměnu systému zdanění. Objevují se například názory, že bude třeba zdaňovat roboty, již na první pohled jsou ale zřejmé zádrhele takového řešení. Podle čeho je budeme zdaňovat? Od kusu? Podle počtu pracovních ramen? Podle výkonnosti? Jakkoli ale podobné návrhy mohou vypadat směšně, k nějakým změnám zdanění bezpochyby bude muset dojít.

Sdílená ekonomika a nové služby

Nezanedbatelnou roli ovšem může hrát - a to nejen na pracovním trhu - sdílená ekonomika a nové typy služeb obecně. Vedle výše zmíněných „průmyslových“ konceptů mohou existovat i ty klasické: ubytování v soukromí v pronajatém pokoji či bytě nebo třeba rozvážka dárků či květin člověkem. Očekávat lze rovněž růst poptávky po sociálních službách, o péči o lidi, kteří se o sebe již nedokážou postarat.

V oblasti sdílené ekonomiky je obecně další vývoj velkou neznámou. Vezměme si jen příklad dopravy: Je možné, že v budoucnu na trhu zvítězí velké firmy provozující flotily tisíců automaticky řízených automobilů či mikrobusů. Lze si ale představit i stav, kdy jednotlivé vozy v určitém řetězci vlastní nikoli firmy, ale lidé - a sdílejí je s ostatními. Vypadá to jako neefektivní řešení? Pravděpodobně i je. Ale nezapomeňme, že lidé potřebují něčím naplnit své životy - a sdílený automobil, například speciálně upravený, může být nejen zdrojem obživy, ale i koníčkem.

Vzdělávání pro 21. století

Jednou ze základních podmínek bezproblémového fungování ekonomiky budoucnosti je významná změna systému vzdělávání. Studie Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) zaměřená na zaměstnávání budoucnosti upozorňuje, že hlavními dovednostmi lidí by měla být schopnost komplexního řešení problémů, kritické myšlení, kreativita, řízení lidí, koordinace s ostatními, emoční inteligence, schopnost vyhodnocování situace a činění rozhodnutí, orientace na služby, schopnost vyjednávání a pružnost v uvažování. A teď si položme otázku: Vychovává náš vzdělávací systém mladé lidi k těmto dovednostem?

Odpověď může v nejlepším případě znít: Částečně. Škola bezpochyby vede žáky a studenty jaksi mimochodem k určitým sociálním dovednostem a prostřednictvím předkládání faktů jim dává základy ke kritickému uvažování o světě, ale samotnému procesu kritického uvažování a praktickým základům komunikace nebo řízení lidí je věnována nedostatečná pozornost. Má-li se to změnit, musí být i hodnocení škol a jejich studentů vycházet z výše uvedených požadavků, nikoli z hodnocení nabiflovaných faktů.

Starobní důchody

Stárnutí populace a politicky těžko prosaditelná reforma penzijního systému povede v blízké budoucnosti k výrazným deficitům penzijního účtu. WEF (World Economic Forum) varuje, že do roku 2050 dosáhne osm nejvýznamnějších světových penzijních systémů - v USA, Velké Británii, Japonsku, Holandsku, Kanadě, Austrálii, Indii a Číně - deficitu 400 bilionů dolarů, což, jak WEF upozorňuje, představuje pětinásobek velikosti současné světové ekonomiky.

Jako řešení WEF doporučuje podpořit úspory občanů na důchody, zvážit zvýšení věku odchodu do penze, podpořit finanční vzdělávání, kvalitně s občany komunikovat o cílech jednotlivých pilířů důchodového systému a poskytnout jim přístup k přehledu, jak si každý z nich aktuálně stojí s ohledem na výši penze.

Zde je ovšem na místě varování: V případě extrémního podílu neproduktivních osob v ekonomice samotné úspory nic neřeší. Je totiž nezbytné, aby zboží, které budou potřebovat, někdo produkoval. Pokud taková produkce bude nedostatečná, ceny zboží rychle porostou a úspory na penze se znehodnotí.

Současně je ovšem nutno dodat, že do roku 2050 dojde nepochybně v ekonomice k dalším naprosto zásadním změnám - o nichž už ostatně byla částečně řeč výše, u nichž lze očekávat významné dopady - na ekonomiku jako celek a tím i na funkčnost penzijního systému. Pokud například skutečně významnou část lidské práce převezmou stroje, může tím být současně do určité míry vyřešen i problém, jak zajistit neproduktivní části obyvatel zdroje pro život.

Změny v energetice

A zastavme se ještě alespoň u jednoho průmyslového odvětví, konkrétně u energetiky. Podle analýzy NEO 2017 (New Energy Outlook 2017) společnosti Bloomberg New Energy Finance se investice do energetiky v příštích 20 letech zaměří především na obnovitelné zdroje. 72 % z 10,2 bilionu amerických dolarů investovaných do roku 2040 celosvětově do nových zdrojů elektrické energie zamíří do větrných a solárních elektráren. Energie ze slunce přitom bude už brzy levnější než z klasických zdrojů. Ze v současnosti plánovaných uhelných elektráren jich po celém světě nakonec vyroste jen 18 %. Ostatní projekty budou zrušeny.

Zásadní roli v energetice přitom budou hrát vysokokapacitní baterie, které umožní běžně skladovat elektřinu stejně, jako dnes skladujeme třeba pohonné hmoty nebo plyn. Energetický systém ovšem doplní i řada menších lokálních baterií. A když už je řeč o pohonných hmotách: 12 % spotřeby elektrické energie budou mít v roce 2040 na svědomí automobily s elektrickým pohonem. Spotřeba uhlí do roku 2040 v Evropě klesne o 87 %.

I peníze se promění

Škála ekonomických změn, které jsou před námi, je nepochybně velmi široká. Poslední léta byla jen předehrou k tomu, co nás čeká. Ať už jde o nástup umělé inteligence, která mnohde postupně nahradí tu lidskou, o nástup robotů, kteří jsou právě i díky umělé inteligenci konečně schopni provádět i komplexnější činnosti, o vznik plně automatizovaných továren či poskytovatelů služeb.

Řada starých způsobů obživy zanikne a vzniknou nové, změní se způsob, jaký trávíme svůj čas. Lze ale očekávat i další změny, třeba postupný zánik hotovostních plateb.

V tomto textu jsme jen nastínili možný vývoj. Mnohým souvisejícím tématům se postupně věnujeme v dalších článcích, které si tu můžete přečíst.

(Foto: 2x Pixabay, ABB)

(7/2017)

Okomentujte tento článek na naší stránce na Facebooku. Nebo tam přidejte i svou vizi Česka 21. století. Nebo nám ji třeba pošlete...


Bude vás také zajímat:

Podnikání a sdílená ekonomika v ČR 21. století

I v ČR mají někteří politici jasno v tom, jak zajistit férový provoz sdílené ekonomiky. Přicházejí i s realistickými návrhy, jak podpořit podnikání obecně. (10/2017)

Na umělé inteligenci vydělají hlavně Čína a USA

Díky umělé inteligenci se do roku 2030 zvýší světové HDP o 14 %, tedy o 15,7 bilionu dolarů. Říká studie PwC. (9/2017)
©2017 VizeX.cz
Provozovatel: Bispiral, s.r.o. | O nás | Pravidla webu VizeX.cz a ochrana soukromí | RSS
Tweet