Domů
Doprava
Průmysl
Zdravotnictví
Veřejná správa
Ekonomika
Věda a technologie

Modernizace zdravotnictví je nezbytností

Pro zkvalitnění léčby stárnoucího obyvatelstva i pro řešení nedostatku personálu bude třeba daleko lépe využívat moderní postupy a technologie.

Navzdory skutečnosti, že české zdravotnictví si v mezinárodním srovnání nevede vůbec špatně, reálné zkušenosti mnoha pacientů jsou negativní: Problémem jsou v řadě oborů dlouhé čekací doby nejen na léčbu, ale dokonce i na základní vyšetření (i v řádech měsíců), neefektivita diagnostiky i léčby a mnohdy i přístup zdravotnického personálu. Řešením by v řadě případů mohlo být širší uplatnění moderních technologií a přístupů.

Světová zdravotnická organizace již před čtyřmi lety varovala, že na celém světě chybí ve zdravotnictví přes sedm milionů zaměstnanců a do roku 2035 toto číslo vzroste na téměř 13 milionů. Důvodem jsou na jedné straně odchody zdravotnického personálu do jiných profesí, na druhé straně rostoucí poptávka po zdravotnické péči související s bohatnutím světové populace, jejím stárnutím i s objevy nových léčebných postupů. Problém s nedostatkem zdravotnického personálu řešíme i v ČR.

Současně ovšem mnohdy platí, že je čas zdravotnického personálu využíván neefektivně. Loňská studie AMA (American Medical Association) mezi ambulantními specialisty v USA ukázala, že v průběhu běžného dne stráví průměrně 27 % svých ambulantních hodin s pacientem a 49,2 % času papírováním. Data za ČR nejsou k dispozici, stížnosti na složitou administrativu jsou tu ale rovněž běžné.

Jako problém je vnímána i absence sdílené zdravotnické dokumentace, takže každá návštěva nového specialisty znamená vždy zdlouhavé pořizování zdravotní anamnézy - kdy pacient znovu opakuje zdravotní historii svou i své rodiny - což nezřídka zabere více než polovinu času alokovaného na návštěvu pacienta. (Nutno dodat, že úvodní diskuse s novým pacientem má i funkci navození důvěry, toho lze ale mnohdy dosáhnout efektivněji, než často formálním dotazováním na jeho zdravotní historii.)

Lékaři neznají nové informace

Dalším naprosto zásadním problémem, který bude navíc dále narůstat, je fakt, že množství informací o nemocech a o jejich léčbě strmě roste a lékaři nemají moc šancí udržet s tímto růstem krok. Peter Densen z University of Iowa už před pěti lety upozorňoval, že jestliže v roce 1950 mohl lékař očekávat, že se objem znalostí ve zdravotnictví zdvojnásobí přibližně jednou za 50 let, v roce 1980 to již bylo jen jednou za 7 let a v roce 2020 to bude již jen za 73 dní, tedy za 2,5 měsíce!

Historie medicíny opakovaně ukazuje na neefektivní nebo dokonce škodlivé postupy léčby, kterým byli z neznalosti lékařů pacienti po dlouhá časová období vystavováni. Jestliže dnes lze předpokládat, že alespoň u nejzávažnějších a nejrozšířenějších onemocnění se odpovídající informace šíří rychle a specialisté jsou schopni na jejich základě pracovat, problém nastává u vzácnějších chorob nebo u onemocnění, která sice život přímo neohrožují, ale výrazně jej znepříjemňují - a kterým je z tohoto důvodu věnována menší pozornost.

Neefektivní léčba plynoucí z neznalosti přitom má bezpochyby významné ekonomické dopady. Starší studie společnosti MGI například ukázala, že efektivní využití velkých objemů podrobných dat o zdravotní péči by jen v USA přineslo úsporu 200 miliard dolarů ročně a znatelné zkvalitnění lékařské péče.

Financování zdravotnictví

Dalším problémem je financování zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že zde nelze hovořit o existenci fungujícího trhu, chybí tu jeho regulační schopnosti a k regulaci zdravotnictví tak dochází převážně jen administrativními zásahy.

Se stárnutím populace a s příchodem nových léčebných metod přitom problém financování zdravotnictví bude dále narůstat. Částečným lékem zde může být vyšší spoluúčast pacientů, nelze od ní ale očekávat zásadnější regulační funkci - a to především vzhledem k informační asymetrii mezi pacientem a lékařem, kdy pacient, často navíc oslaben svou nemocí, nemůže být na „trhu“ zdravotní péče rovnocenným partnerem lékaři ani v případě, že by za jiných okolností byl schopen získat alespoň ty nejdůležitější informace o své nemoci a o možnostech její léčby a podílet se na rozhodování.

Moderní diagnostika a léčba

Jak již bylo zmíněno výše, k dispozici je stále více nových diagnostických postupů a možností léčby řady nemocí. V tomto základním přehledu se zdaleka nelze věnovat všem, zmiňme tedy alespoň vybrané zajímavé zástupce některých kategorií.

Jde například o stále více využívanou biologickou léčbu (imunoterapie), která stimuluje imunitu organismu k tomu, aby si s nemocí poradila sama, případně aby významně podpořila klasickou léčbu. Požívána je například k léčbě některých druhů nádorových onemocnění nebo autoimunitních chorob.

V oblasti diagnostiky se bude nepochybně stále více sázet na umělou inteligenci. Ta může zásadně pomoci například při určení prvotní diagnózy pacienta - kdy ten uvede své potíže a počítačový systém na jejich základě určí pravděpodobnou příčinu i vyšetření potřebná k potvrzení nebo vyvrácení diagnózy. Současně bude schopen vyšetření naplánovat tak, aby byla maximálně efektivní a pro pacienta minimálně zatěžující - takže bude například už dopředu počítat s několika alternativami a pokud například naplánuje odběr krve, zajistí rovnou její rozbor s ohledem na všechny jím určené pravděpodobné varianty diagnózy.

Za oblast chirurgie zmiňme zajímavé řešení pro operační sály pocházející z Japonska. Systém SCOT (Smart Cyber Operating Theatre) představuje integrovaný operační sál, který v jednom zařízení integruje nejen samotný operační stůl a monitoring stavu pacienta, ale i odpovídající zobrazovací zařízení - mikroskopy, rentgen nebo ultrazvuk. Během dvou let by měl disponovat i robotem s dálkovým ovládáním a ve vývoji je i řešení umělé inteligence, které bude operatérovi při operaci asistovat. Informace z každé operace bude možné uchovávat a sdílet, takže bude mimo jiné možné analyzovat postup každé operace a případně dohledat příčinu pozdějších komplikací nebo se poučit z chyb.

Příkladem využití umělé inteligence v diagnostice může být i řešení vyvinuté na Stanfordské univerzitě, které výzkumníci na téměř 130 tisících případů naučili rozpoznávat rakovinu kůže. Poté provedli testy, které ukázaly, že systém má stejnou úspěšnost, jako specializovaný dermatolog. A co je pro pacienty nejzajímavější: Lze očekávat, že výsledný software bude možné použít v mobilním telefonu. Pacient tak pouze vyfotografuje podezřelé znaménko a systém provede jeho analýzu.

Nejde však pouze o složité informační technologie, rozvoj medicíny probíhá na řadě front. Za všechny v našich končinách méně sledované případy zmiňme příklad velmi rozšířené nemoci, jejíž prevence se stále zanedbává: V letošním roce konečně začínají klinické testy prvních velmi slibných vakcín proti malárii.

Diagnostika a léčba blízké budoucnosti

Podíváme-li se na přísliby lékařské péče blízké budoucnosti, velké naděje jsou kladeny do širšího využívání poznatků získaných analýzou lidského genomu a kmenových buněk. Významný rozvoj zažívá rovněž 3D tisk: Již dnes se používá k výrobě některých zdravotnických pomůcek na míru nebo jednodušších (z biologického hlediska) náhrad částí těla, do budoucna se očekává schopnost podpory tvorby kompletních lidských orgánů. Umělé orgány přitom nejsou hudbou vzdálené budoucnosti: Již letos by vybraní pacienti měli dostat umělý brzlík, na jehož vývoji se podílela i česká společnost Nanopharma.

V souvislosti s lidskými orgány je na místě přidat několik čísel, která dokreslují problém s jejich nedostatkem: Podle UNOS (United Network for Organ Sharing) jen v USA potřebuje životně důležitou transplantaci nějakého orgánu aktuálně přes 117 tisíc lidí, z nichž téměř 76 tisíc je na aktivních čekacích listinách. Každých deset minut přibude na seznamy další člověk. V průměru 20 lidí z čekacích listin tu každý den zemře.

Řešení současných problémů

Je zřejmé, že problematika zdravotní péče je natolik komplikovaná, že neexistuje jedno snadné řešení. Již zmíněným významným problémem je i nemožnost spoléhání na běžné mechanismy regulace trhem, které by tlačily na vyšší efektivitu ve zdravotnictví. Jakkoli je nutno jedním dechem dodat, že tržní mechanismy jsou v řadě oblastí zdravotnictví nežádoucí (jako jeden příklad za všechny uveďme vývoj léků na vzácné choroby, který, jakkoli je z lidského hlediska žádoucí, je z tržního hlediska mnohdy neospravedlnitelný).

Zásadní je do budoucna tlak na výrazně intenzivnější využívání moderních technologií - od komunikace s lékařem na dálku až po využívání umělé inteligence pro podporu diagnostiky lékařem nebo, tam, kde je to vhodné, pro autodiagnostiku. Samozřejmostí by měla být elektronická zdravotnická dokumentace, elektronické recepty a další systémy pro zjednodušení administrativy a zefektivnění kontroly léčby. Jen zásadní zvýšení efektivity procesů ve zdravotnictví spolu s dalším vývojem diagnostických a léčebných postupů může do budoucna zajistit odpovídající - a pacienty očekávanou - úroveň zdravotní péče.

(Foto: Pixabay)

(6/2017)

Okomentujte tento článek na naší stránce na Facebooku. Nebo tam přidejte i svou vizi Česka 21. století. Nebo nám ji třeba pošlete...


Bude vás také zajímat:

Elektrické vozy BMW míří k záchranným službám ČR

Dva elektrické a čtyři hybridní automobily BMW i3 budou po 6 měsíců testovat záchranné služby ČR. (10/2017)

Nejlepší oční čočky přicházejí

Bionické čočky umožňují pacientům zaostřit na jakoukoli vzdálenost. Na trhu mají být v roce 2019. (8/2017)
©2017 VizeX.cz
Provozovatel: Bispiral, s.r.o. | O nás | Pravidla webu VizeX.cz a ochrana soukromí | RSS
Tweet