Domů
Doprava
Průmysl
Zdravotnictví
Veřejná správa
Ekonomika
Věda a technologie

Věda i technologie zásadně ovlivní budoucnost

Umělá inteligence, objevy na poli genetiky, vývoj nanotechnologií, kolonizace vesmíru... Před námi jsou nové výzvy, díky nimž se změní svět.

Stačí se ohlédnout jen o několik desetiletí zpět, abychom viděli, jak moc nové vědecké objevy a nové technologii změnily svět kolem nás. Řada objevů měla vliv na současné možnosti medicíny, zásadní pokroky přineslo zkoumání vesmíru, příchod nanotechnologií nebo zkoumání lidské DNA. Přišly počítače, internet, chytré mobilní telefony... A lze očekávat, že rychlost změn ani v nejbližších letech rozhodně nepoleví. Ba právě naopak. 

Umělá inteligence změní svět

Umělá inteligence představuje další zásadní technologii, která ovlivní naši budoucnost. Právě díky ní budou stroje stále snáze zvládat činnosti, které byly dosud vyhrazeny lidem.

Po dlouhou dobu platilo, že pokud jsme chtěli, aby stroje vykonávaly nějakou činnost, museli jsme je na to detailně naprogramovat. S příchodem umělé inteligence se ale situace mění: Stroje využívají takzvané neuronové sítě, díky kterým se učí podobně, jako se učí živé organismy. Je pak řeč o strojovém učení (machine learning), případně o jeho podkategorii - hlubokém učení (deep learning). Při něm se nasazují sítě s větším počtem skrytých vrstev a v praxi nachází uplatnění třeba u počítačového vidění, zpracování řeči včetně strojových překladů z jazyka do jazyka nebo rozpoznávání zvuků.

Stejně zásadně, jako svět zásadně změnil internet, promění ho i umělá inteligence. Díky ní budou stroje schopny provádět řadu prací - od řízení automobilů po diagnostiku nemocí. Automatizace procesů a roboty schopné široké škály činností promění způsob, jakým jsou vyráběny produkty i poskytovány služby. A jejich masivní nástup bude mít pochopitelně velký vliv i na trh práce a na způsob, jakým žijeme.

Roboty nastupují do práce

I když jsou roboty již běžně používány v průmyslové praxi, celkově lze konstatovat, že je robotika teprve ve svých začátcích. Výrobní linky nejen v ČR jsou vybaveny převážně roboty s velmi omezenými schopnostmi, přičemž má-li být zajištěna flexibilita výrobních závodů, je žádoucí, aby byly postupně stále masověji nasazovány roboty univerzálnější. K vyšší univerzálnosti robotů přitom nepochybně povede širší uplatnění technologií umělé inteligence.

Aktuální zpráva se statistikami o nasazování robotů v Severní Americe ukazuje, že zájem o tato zařízení významně roste. V prvním čtvrtletí 2017 RIA (Robotic Industries Association) trh s roboty v Severní Americe meziročně vzrostl o 32 % (v počtech kusů) na téměř 10 tisíc kusů robotů za 516 milionů amerických dolarů. Největší růst zaznamenal trh robotů pro automobilový průmysl, a to o 53 %, růst ale zaznamenaly třeba i dodávky do elektronického průmyslu (22 %) nebo do potravinářství a výroby spotřebního zboží (15 %). RIA odhaduje, že jen v USA je nyní nasazeno 250 tisíc robotů, což je třetí nejvyšší počet - za Japonskem a Čínou.

Roboty by ale měly najít uplatnění nejen v profesionální sféře. Dobrým příkladem nasazení robota, byť jednoúčelového, v domácnosti, je projekt firmy Moley. Ta vytvořila robotickou kuchyň - s integrovanou robotickou paží, která je schopna samostatně vařit špičková jídla podle elektronických receptů. Na trhu má být v roce 2018.

Nanotechnologie slibují mnohé

Nanotechnologie jsou technologie, pro jejichž funkčnost hrají roli prvky o rozměrech v řádu nanometrů, typicky 1 - 100 miliardtin metru. Tyto velikosti jednak umožňují jejich použití v místech, pro která jsou klasické technologie příliš velké, například v lidském těle, jednak u nich lze využívat kvantově-mechanické jevy.

Mnohé nanomateriály nacházejí uplatnění již v současnosti, a to v elektronice, v chemickém průmyslu, v optice nebo ve zdravotnictví. Ve stavebnictví mohou nanomateriály sloužit k ochraně fasád před povětrnostními vlivy nebo před vandaly. V ochraně životního prostředí zase pro rozklad odpadů.

Jednou z vizí využití nanotechnologií ve zdravotnictví je vytvoření léků skrytých v nanoobalech, které by prováděly vyhledání cílových buněk, do nichž by potom byla vpravena léčivá látka. Tkaniva z nanovláken jsou rovněž schopna přenášet léčiva do tkání. Z nanovláken mohou rovněž být budovány komplexnější struktury, na nichž lze nechat růst živé buňky a vytvořit tak i komplexní tkáně lidského těla, které mohou sloužit jako nejrůznější náhrady tkání původních.

Genetika nám dá nové šance

Stále hlubší chápání genetiky a nové postupy, které se v této oblasti objevují, s sebou přinášejí schopnost člověka zasahovat do „kódu“ živých organismů - včetně sebe sama. Velkou pozornost nyní přitahuje poměrně levná metoda CRISPR-Cas9, která umožňuje relativně rychle cíleně „rozstříhat“ DNA a provést modifikaci genů.

Uplatnění znalostí z oblasti genetiky je ale pochopitelně daleko více. Za všechny zmiňme ještě takzvanou tekutou biopsii, nový typ vyšetření na přítomnost rakoviny v těle z tělních tekutin. Toto vyšetření je šetrnější než klasická biopsie a pro některé typy rakoviny je lze provést jednoduše ze vzorku krve. Princip tekuté biopsie vychází z toho, že umírající rakovinné buňky uvolňují do krve pacienta DNA, jejíž analýzou pak lze rakovinu detekovat.

S rostoucím porozuměním fungování lidských genů a s klesající cenou sekvencování DNA se přibližuje doba, kdy se analýza genů pacienta stane běžnou součástí prevence i terapie. Díky ní bude možné nejen určit rizika určitých onemocnění nebo zjistit, že onemocnění propukla, ale také přizpůsobit léčbu - a tedy například nepodávat léky, které jsou pro pacienty s určitými geny nevhodné.

Vesmírné cesty nám umožní přežít

Zásadní změnou prochází v posledních letech i dobývání kosmu. Tam, kde v minulosti vévodily státní agentury, nyní velmi efektivně působí soukromé společnosti, z nichž nejznámější jsou zřejmě SpaceX podnikatele Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose. Vznikají tak ambiciozní projekty, které jsou z podstatné části financovány ze soukromých peněz. To v praxi znamená maximální tlak na efektivitu těchto vesmírných programů a také značnou nezávislost na vládách, jejichž občasná snaha o úspory vede k omezování výzkumu vesmíru.

Společnost SpaceX je, pokud jde o efektivitu, známa především úspěšnými návraty prvního raketového stupně na Zemi. Poprvé v historii kosmického výzkumu je tak možné jej použít pro více letů. To vede k úsporám na nákladech na jeden start v řádu desítek procent.

SpaceX získává finance mimo jiné komerčními starty pro další subjekty. Na rok 2018 plánuje oblet Měsíce - se dvěma platícími turisty. Celkový cíl je ale podle Elona Muska jiný - kolonizace Marsu. První loď s lidskou posádkou by se tam podle něj měla vydat už v příštím desetiletí. A na konci tohoto století by podle jeho názoru mohly v kolonii na Marsu žít stovky tisíc lidí. Podle Muska, stejně jako podle některých dalších vizionářů, je kolonizace dalších planet jedinou nadějí lidstva, jak přežít, v případě nějaké katastrofy planetárních rozměrů.

Muskovy vesmírné projekty nejsou samozřejmě tím jediným, co se v průzkumu vesmíru děje. Za všechny zde v tomto okamžiku jmenujme alespoň JWST (James Webb Space Telescope), nástupce slavného Hubbleova teleskopu, který má být vypuštěn do kosmu v roce 2018. Jeho zrcadlo má 2,7krát větší průměr než měl jeho předchůdce, uvidí do kosmu ve větším rozsahu vlnových délek a obecně je výrazně citlivější než jeho předchůdce. Cílem NASA je, aby v kosmu pracoval alespoň deset let.

Singularita

Mnozí vizionáři, například Ray Kurzweil nebo Tim Berners-Lee, vynálezce webu, věří že během několika desítek let nastane takzvaná singularita, kdy s příchodem skutečné - a výkonné - umělé inteligence vývoj vystřelí raketově kupředu. Pokud totiž my jsme schopni vyvinou výkonnější inteligenci, než máme sami, pak ta zase bude schopna vyvinout schopnější inteligenci než je ona sama a tak dále.

Supervýkonná umělá inteligence si pak daleko snáze a rychleji poradí s problémy, které dnes složitě řešíme - mimo jiné třeba právě v oblasti genetiky, zdravotnictví nebo nanomateriálů. Pokud by se tato vize naplnila, množství objevů by zřejmě exponenciálně vystřelilo vzhůru a mnohé dnešní problémy by byly vyřešeny způsobem, který si v současnosti vůbec nedokážeme představit.

Rizika umělé inteligence

Velkou otázkou je, jak přesně bude umělá inteligence v budoucnu fungovat. Neuronové sítě se zřejmě budou schopny naučit množství činností, které dnes vykonává člověk, ale bude mít někdy - nebo v dohledné době - vlastní vědomí? O lidském vědomí toho zatím víme velmi málo a především nevíme, jak přesně vzniká. Může vzniknout i v umělé neuronové síti? Za jakých podmínek?

Pokud vytvoříme umělou inteligenci s vlastním vědomím - s vlastními pocity a motivacemi - pak se nutně musíme ptát, jaké ty pocity budou? Nemůže se například omylem stát, že vytvoříme inteligenci, která bude cítit nesnesitelnou bolest? A jaké budou její motivace?

Až dosud jsme byli zvyklí vnímat inteligentní technologie jako „naprogramované“ a mohli jsme tedy spoléhat na to, že pokud neuděláme chybu v kódu, budou se chovat podle zadání. V případě, že by umělá inteligence měla vlastní vědomí a vlastní motivace, je zřejmé, že jedním z rizik může být i to, že se obrátí proti člověku. To, co patřilo dříve jen do číše science fiction by se mohlo stát realitou. I proto již někteří vizionáři vyzývají ke koordinaci vývoje tak, aby bylo možno toto riziko minimalizovat.

Je ovšem nutno dodat, že i neuronové sítě bez vlastního vědomí může představovat určitá rizika. Máme zde sice stále kontrolu nad tím, z jakých dat se tato síť učí, ale nevíme, jak přesně se výsledky jejího učení promítají do změn v této síti. Může se tak stát, že se neuronová síť stane podjatou. A vzhledem k tomu, že se už v USA objevují například první pokusy o využití umělé inteligence v oblasti soudnictví, může hrozit riziko, že podklady, které tato technologie nabídne soudci, budou nějakým způsobem zkreslené (například podjatost z důvodu pohlaví, rasy, majetku apod.). Podobně tomu může být i v dalších oblastech. A umělá inteligence pochopitelně není jedinou oblastí vědy a technologií, které s sebou kromě velkých příslibů nesou i nemalá rizika.

Budoucnost lidstva

K čemu vědecký vývoj povede? Na jak dlouho se nám podaří díky pokrokům v medicíně prodloužit naše životy? Budou lidé jednoho dne nesmrtelní? Co to případně bude znamenat pro způsob, jakým žijeme - pro naši ekonomickou aktivitu nebo pro trávení volného času? Bude lidstvo kolonizovat další planety? Kdy? Před námi jsou stovky podobných zásadních nezodpovězených otázek. A nespočet problémů, které bude třeba vyřešit.

(Foto: NASA, Pixabay, Moley)

(7/2017)

Okomentujte tento článek na naší stránce na Facebooku. Nebo tam přidejte i svou vizi Česka 21. století. Nebo nám ji třeba pošlete...


Bude vás pravděpodobně také zajímat:

S klienty si stále častěji povídají roboti

Takzvané chatboty představují další krok při budování jednotné zákaznické zkušenosti. Kdy budou běžní? (9/2017)

V české bance se o úvěry stará robot

Sberbank CZ se chlubí, že je mezi prvními bankami v Evropě, které využívají softwarového robota. Pracuje bezchybně. (8/2017)
©2017 VizeX.cz
Provozovatel: Bispiral, s.r.o. | O nás | Pravidla webu VizeX.cz a ochrana soukromí | RSS
Tweet